Dopady na ochranu přírody v době koronavirové
Nemůžu začít jinak, než u zoologických zahrad, které jsou nejen místem pro krásnou procházku, ale aktivně se podílí na různých ochranářských programech nejen v ČR. Samozřejmě v době zákazu vstupu, tak nemohou dále vzdělávat děti i dospělé, generovat peníze ze vstupenek pro projekty.
Například jedním z celosvětově nejznámějších projektů je snaha králodvorského safari o rozmnožení poslední dvou samic severního tuponosého nosorožce. Bohužel pro se nyní nikdo nedostane pro odběr jejich vajíček a čas je v tomto případě neúprosný.
Jinak doufám, že se současná a hlavně budoucí situace zásadně neovlivní financování ochrany přírody, protože většina ochranářských organizací jsou neziskovky. Napadá mě třeba současný projekt rozšíření rezervace pro koně, pratury a zubry u Milovic, který má opravdu skvělé výsledky a celosvětový ohlas a nyní se snaží najít finance pro nezbytné rozšíření rezervace.
Asi nejzásadnější změnou vyvolanou současnou situací je výrazný útlum turismu, který sebou přináší několik rozdílných důsledků s ohledem na ochranu přírody.
Jedním z pozitivních faktorů je to, že se celkem rychle mění chování zvířátek, a to směrem k přirozenosti. Zde je nutné připomenout, že představa „komerčního“ afrického safari nevypadá jako dobrodružstí z dob Livingstona či přírodovědných dokumentů, ale například u jednoho odpočívajícího lva se sjede 20 džípů s filharmonií cvakajících foťáků. Na „přirozenější“ chování zvířátek dohlíží méně častěji ochránci, kteří chrání slony, nosorožce a spol. s nasazením vlastního života. Ti jsou z velké části financováni z příjmu z turistiky a chudé africké země nemohou dlouhodobě udržet současný standard (který i před krizí někde prohrával s pytláky).
A pytláctví byl, je a bohužel bude dost velký problém. Především z afrických i indonéských národních parků se již ozývají zprávy o zvýšené aktivitě pytláků. Pytláctví si můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií. Tou první je pytlačení tygrů, nosorožců, slonů, luskounů a mnoho dalších druhů, které po tisících umírají jen kvůli liché představě východní medicíny o blahodárných účincích jejich rohoviny, šupin či jiných částí těla. Samozřejmě jsou zde ještě umělecká díla ze slonoviny či kožešiny šelem. Zde by mohla být lehkou brzdou situace v transportu do Asie. Bohužel Číňané už dávno obsadili Afriku a za maskou stavění infrastruktury zpracovávají slonovinu a jiné části přímo v Africe a tím zjednoduší následný nelegální transport. Pytláctví je samozřejmě velkým problémem i v jihovýchodní Asii. Například v Kambodži našli před týdnem upytlačené 3 ibisy obrovské a při představě, že přežívá posledních cca 200 jedinců, tak tato ztráta může být pro ně posledním hřebíčkem.
Druhou kategorií pytláctví je tzv. bushmeat a zde vidím jádro pudla, protože jste asi všichni četli, že koronavirus pochází z nějakého zvířecího druhu, který byl sněden kdesi na čínských trzích. No a v Africe je to ještě mnohem ve větší míře a zvýšená chudoba a snížená akceschopnost ochránců přírody povede dozajista ke zvýšení šance, že se něco podobného bude opakovat.
Pozitivním efektem v Africe je snížená těžba pralesů v západní Africe, tedy především cenných a vzácných stromů, protože je narušen export, což je ale věc téměř jistě jen dočasná.
No ovšem úplně jiná situace je v Brazílii, kde tedy více než koronavirus řádí jejich prezident, který by snad nejraději přeměnil Amazonský prales v pole, protože mnoho pravomocí o ochraně pralesů převedl z tamní agentury pro ochranu příroda na ministerstvo zemědělství a po dekádě, kdy se kácení pralesa drželo relativně na uzdě, tak se znovu začalo kácet ve velkém. Pro představu plocha odlesnění za rok je velká jako Středočeský kraj. A do toho poslední zprávy potvrzují rostoucí teploty a snížení zásob vody v oblasti Amazonie, což považuje brazilský prezident za bláboly a útok proti jeho politice.
Dalším problémem jsou zvířátka, která byla využívána pro účely turismu. Jsou to například šelmy, které jsou v mladém věku chovány pro pomazlení s turisty a teď se jich chtějí majitelé zbavit. Zajímavou informací je i situace slonů v Thajsku, kteří byli využíváni pro turistické účely, především projížďky na slonech, teď hladoví, protože jejich majitelé mají samozřejmě problém uživit sami sebe. Zde se snaží pomoci různé organizace a některé slony se pokusili vypustit do přírody (bez přípravy to opravdu není pozitivní jev). Samozřejmě se nebude jednat jenom o slony, ale o většinu zvířat v zajetí v turistických destinací, které byly využívány svými majiteli a teď jsou první „věcí“ na odpis.
Těch příkladů by mohlo být jistě více… bohužel spíše s tím negativním dopadem na ochranu. Bohužel ta největší bohatství a biodiverzita přírody jsou často v chudších zemí. A ty budou stát před rozhodnutím, zda své přírodní bohatství promění v krátkodobou ekonomickou pomoc, nebo se budou snažit o dlouhodobou a udržitelnou rovnováhu ekonomické prosperity a ochrany přírody. Samotný koronavirus můžeme považovat za další varování, kdy „zanedbání“ ochrany přírody kdesi v Číně silně ovlivnilo naše životy.
Martin Čermák
návštěva v plzeňské zoo aneb nejvíce druhů zvířat i rostlin na jednom místě
Plzeňská zoo je umístěna v opravdu zajímavém území, který jí umožňuje vytvářet různorodé a přírodně pojaté expozice. Zahrada je rozdělena na zoogeografické zóny a navíc je vlastně v celém svém areálu zároveň botanickou zahradou.
Martin Čermák
Návštěva ve zlínské zoo aneb cesta kolem světa za jeden den
Už je to pár let, kdy jsem se snažil napsat krátké recenze nejenom českých zoologických zahrad. Za těch pár let se toho v českých zoo mnohé událo, proto se v nových recenzích zaměřím jen na novinky a případné rozvojové vize.
Martin Čermák
Letošní novinky v českých zoo
S nástupem jara obvykle začíná hlavní sezóna v zoologických zahradách a letošní nejdůležitější zprávou je, konečně můžeme být u toho. A na co se můžeme těšit?
Martin Čermák
Konec zoologických zahrad u nás
České zoologické zahrady, které se snaží ochraňovat, pomáhat, vzdělávat jsou na pokraji ekonomického kolapsu.
Martin Čermák
Letošní novinky v českých zoo
V poslední dekádě došlo v českých zoo k opravdu znatelnému pokroku v modernizaci v souladu se světovými trendy a při pohledu na současné a budoucí projekty se zdá, že se neusnulo na vavřínech. A na co se můžeme těšit?
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu
Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...
Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal
Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...
Napadení a hajlování. Policisté v rámci derby pražských S zadrželi šest lidí
Po skončení dnešního utkání fotbalistů Sparty a Slavie na stadionu na pražské Letné museli...
Prodej pozemku na výstavbu malé vodní nádrže.
Hořice na Šumavě, okres Český Krumlov
2 200 000 Kč
- Počet článků 36
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1387x