návštěva v zoo v Plzni

Do plzeňské zoo jsem zavítal při příležitosti otevírání sezony 2014. Plzeňská zoo je druhá nejstarší v ČR, ale v současné lokalitě na Lochotíně je až od 60. let. Celková rozloha zoo je 21 ha a ke konci minulého roku zde bylo chováno něco přes 1200 druhů zvířátek. Co se týká vstupného, tak zoo rozlišuje hlavní sezonu od dubna do října, kdy je vstup pro dospělého za 140 Kč a vedlejší sezonu, kdy je vstupné za 90 Kč.  

Ihned po vstupu do zoo je k vidění snad nejatraktivnější expozice zoo, kde je lev berberský, který je již ve volné přírodě vyhuben. Od velmi aktivního lva Matýska a jeho družky Vás dělí jen několik drátků a vodní příkop. Jinak fauna i flora v zoo je rozdělena podle biogeografické členění.

Africká (etiposká) oblast je asi nejzajímavější v celé zoo. Hned naproti vchodu do zoo jsou pavilonky tajemný svět africké noci a pavilon věnovaný převážne fauně Madagaskaru, kde jek vidění dokonce 6 druhů lemurů. Převážná část této zajímavé oblasti se nachází vlevo od hlavního vstupu. Po cestě zde nejdříve narazíte na dvě voliéry afrického ptactva a za nimi je již největší venkovní expozice hrošíků liberijských, kterou jsem kdy viděl. Za touto expozicí je první pavilon z velké stavební akce z roku 2010 a to společný pavilon hrošíků, vzácných gepardů sudánských a pelikánů. Za tímto pavilonkem se po pravé straně rozprostře nádherná expozice ve stylu afrického napajedla se zebrami, antilopami a pštrosy. Naproti zase můžete pozorovat již zmíněné gepardy a atraktivní prasátka savanová, která měla zrovna mladé. Ke konci této oblasti jsou její nejatraktivnější obyvatelé tři žirafí samečci  ve společném výběhu s bůvolci.

Na africkou část navazuje asijská oblast, která začíná dvěma ostrůvky s gibony a makaky. Na tyto expozice navazuje prostor v nemž jsou doma chlouby plzeňské zoo pár indických nosorožců, kteří letos z kraje roku přivedli na svět malou nosorožčí slečnu Marušku, což bude asi nejvýznamější odchov ze všech českých zoo v tomto roce. Dále jsou zde asijští kopytníci a velbloudi a dokonce sameček pandy červené.

Další částí je palearktická oblast, kde jsou největším magnetem tygři ussurijští. Dále je zde velmi podařená skalní expozice pro sněžné levharty a levharty čínské. Největší dominantou paleartické oblasti je více než hektarová expozice pro hnědé medvědy. Za návštevu rozhodně stojí expozice sibiřského lesa ve formě srubu, která je určena pro různé druhy ptáků. Tato expozice byla dokonce zařazena jedním zahraničním časopisem mezi 30 nejlepších expozic v Evropě.

V horní části zoo se rozprostírá nearktická oblast, kde mají svůj domov například jeleni wapity a kamzíci běláci a je zde pěkně rešený pavilon americké Sonorské pouště, kde je mimo jiné její nejznámější obyvatel chřestýš.

V neotropická oblast jsou dominantní expozicí jihoamerické pampy s lamami vikuňa, kapybary a pštrosy nandu v další expozici jsou nosálové společne s prasátky pekari a z velkých savců je zde ještě vlk hřivnatý. V tomto roce zde vyroste v rámci akce stopy člověka v přírodě i pavilon pro drápkaté opičky.

V tropickém pavilonu s teplomilnými druhy. Stojí za zmínku varan komodský, ucelená kolekce jihoamerických drápkatých opiček a svůj domov zde má i skupina šimpanzů.

Po pravé straně od hlavního vstupu je australské oblast, které dominují expozice snad osmi druhů klokanů, což je zajisté největší kolekce klokanů v ČR dále je kolekce australské fauny doplněna o pštrosy emu, několik druhů ptactva a psi dingo, které nechová žádná jiná zoo v ČR.

Mimo ucelené zoogeografické celky stojí za zmínku 3 velmi zajímavé expozice. Tou první je statek Lüftnerka, který je dominantou plzeňské zoo. Jsou zde umístěna především domácí zvířata a doporučuji se podívat do otevřených půdních prostor, kde je voliéra s výrem. Považuji za velmi štastné rozhodnutí tyto budovy zachovat, protože jsou velmi unikátní a nevím o žádné zoo, která by něco podobného měla. Hned pod statkem je úžasná expozice věnovaná české řece a jsou zde vidět v akváriu české druhy sladkovodních ryb a na konci expozice má svoje místečko vydra říční.

Téměř v každé zoogeografické oblasti je mimo fauny i krásná ukázka flory, takže téměř celá zoo se prolíná i s botanickou zahradou.

Velké plus plzeňské zoo jsou všudypřítomné naučné stezky např. o pravěku s pravěkými chýšemi. Vynikající je expozice svět v podzemí, která je vybudována v bývalém protileteckém krytu a mimo faunu žijící v jeskyních je zde k vidění spousty naučných tabulek mimo jiné o válečném krytu.

Plzeňská zoo se jistě řadí top evropským zoologickým zahradám a z vlastní zkušenosti vím, že spousty zahraničních turistů už nejezdí do Plzně jen za pivem, ale i za zoo, která si pomalu získává renomé, především kvůli skvělému skloubení přírodních expozic, pestrou škálou chovaných druhů, moderním geografickým rozdělením a obecně velmi příjemným prostředím.